V moři ryb nevyniknu… nebo ano?

Nezveřejním to, dokud to nebude dokonalé. Nechci, aby to někdo viděl, protože si nevěřím. Co když mě budou blízcí odsuzovat?

Kdybych se řídila podobnými názory, tak nikdy nic neudělám. Ano, občas mi zaberou místo v hlavě a ano, někdy mě i pár dní potrápí, ale nakonec nad nimi stejně zvítězím!

Možná vás bude zajímat, jak to dělám? Jak nepodléhám těmto strachům?
Sama nevím. Po chvilce analyzování jsem přišla jen na to, že velkou roli hraje racionální vysvětlování, bez kterého bych nejspíš byla taky ztracená. Pozoruji na sobě, co se zrovna děje a na co mé tělo reaguje. Představte si, že nejčastěji dělám následující:

• Porovnávám se s hotovým dílem, které prošlo revizí a korekturami profesionálů
• Bojím se, že nás spisovatelů je mnoho, a proto v moři ryb nevyniknu
• Zpochybňuji svou práci, přitom v ní mám své srdce i duši

Dalo by se říct, že seznam činností, kterými se bojkotuji, by mohl být nekonečný. A ačkoliv občas se bojkotovat může být sranda, já se rozhodla se sebou něco udělat. Řekla jsem si: Co je silnější než moje myšlenky, že to nezvládnu? A došla jsem k jednoduché odpovědi. Je to má vůle. Protože kde je vůle, tam je cesta.

Tento text neprošel korekturou. Dokonce jsem si říkala, že sepíšu své myšlenky jen tak z patra a uvidíme, co se stane. Bojuji s čárkami, uvozovkami, slovosledem a dokonce i s jinými prvky, kvůli kterým jsem z diktátů ve škole dostávala za čtyři nebo za pět. Přesto mám sen být spisovatelkou.

Jednu knihu jsem již vydala. Celý proces jsem záměrně uspěchala, aby si knihu stihla přečíst i má babička. Stihla to (o tom vám povím třeba někdy příště). Samozřejmě, že je v ní spousta chyb (které snad vidím jen já). Ale musím říct, že mé sebekritické myšlení naštěstí tlumí slova od vás. Píšete mi totiž, jak vám má kniha pomohla. Nebo že čtení knihy bylo natolik příjemné, že to bylo skoro jak povídat si s kamarádkou. A nemohu uvěřit, že pro vás bylo čtení dokonce i takové pohlazení na duši. Vaše zprávy mě dojímají.

Sdílíte se mnou své emoce. A přesně emoce jsou to, co do svého psaní vždy dám a nikdy tento krok nevynechám. Protože opravdové a upřímné emoce si své čtenáře vždy najdou.

Nebojte se sdílet svou tvorbu. Nebojte se psát a nebojte se být kreativní, jelikož tento svět tvoření je opravdu krásný.